Marie Kolářová, kancléřka Arcibiskupství pražského a advokátka Metropolitního církevního soudu

1)   Pro ty, kterých se to týká, je asi nejdůležitějším přáním, aby se dále posunul postoj církve vůči rozvedeným, kteří znovu uzavřeli církevní manželství.  Dále to může být obecný pocit, že se necítí v církvi doma, protože nezapadají do vyměřených škatulek, pocit, že nejsou dostatečně přijímáni. Ostatně už i sama formulace otázky „ve vztahu k církvi“, přece jsme všichni součástí církve, ale rozumím tomu, myslí se tím klérus. 

2)   Hledání cesty k rozvedeným a znovu sezdaným a jejich postavení ve společenství církve, aby se necítili vyloučeni. Více využívat princip posloupnosti, často lidé nabývají dojmu, že buď všechno, anebo nic. Daleko více by se mělo rozvinout chápání konkrétní lidské situace, což se pochopitelně obtížně aplikuje při legalistickém přístupu.  Další posun ve vztahu vůči rozvedeným by tedy měl určitě více akceptovat konkrétní lidský osud. Věřící nejsou dostatečně informováni, což ale není jen chybou duchovních, stává se pak, že jejich životní situace záleží na tom, kde zrovna bydlí a s kým se náhodou setkali. Rada tedy je: „Znovu a znovu se ptát a na různých místech zjišťovat informace.“ 

3)   Myslím, že členové biskupské synody se určitě budou upřímně snažit o promyšlení nového přístupu k rozvedeným. V žádném případě není možná dramatická změna, protože by mohla obrovsky rozštěpit církev. Vyslechla jsem přednášku kardinála Coccopalmeria, člena komise pro přípravu synody, a v diskusi musel čelit dotazům ze strany fundamentalisticky laděných laiků.  Některé požadavky, které vnímáme jako přílišnou tvrdost, jsou prosazovány i laiky, a i ostřeji než ze strany mnohých duchovních. Ostatně pan kardinál jen tiše naslouchal a znovu opakoval, jak to myslel. Jinak ovšem, pokud čtu mnohé články o nerozlučitelnosti manželství, jen potichu úpím, že autoři často vůbec netuší, jaké široké dopady má aktuální pojetí platnosti manželství. Týká se totiž i pokřtěných v jiných křesťanských církví a nepokřtěných. I tyto otázky by měly být řešeny na nastávající synodě.

4)   Děkuji všem nadšeným lidem, kteří se takto angažují. Mnohá traumata vznikají jen z toho základního důvodu, že spolu lidé málo mluvili.  Jak ten jeden pán, který byl bytostně přesvědčený, že jeho nápad je přece skvělý a já jsem se ho zeptala, zda se ptal také na názor manželky. A on odpověděl: A vidíte, to mě nenapadlo.“